Od historie po současnost

( Císařský povinný otisk 1823)

   Historie mlýna sahá přibližně do roku 1704, kdy se nám podařilo zjistit ve Státním archivu Zámrsk údaj o mlynáři Habřinkovi, který v místě žil se ženou Magdalenou a 4 dětmi. Tento rok bylo prováděno sčítání lidu a se sousedními Novými Holešovicemi, Lipcem a Čankovicemi bylo sečteno celkem 14 lidí včetně dětí (z toho byli 4 chalupáři a zbytek místní sedláci). Místní mlynář Habřinka byl od roboty osvobozen, protože do protilehlého podzámčí byl povinnen dodávat vodu do sadu. Zde se v současné době nachází louka (jedná se o prostor za splavem směrem k zámku).

Novověk B - do zrušení poddanství (1620-1848)

   Mlýn měl v roce 1618 dvě kola na vrchní vodu a jedno mlecí složení. Záznam z roku 1704 uvádí jedno složení.

Novověk C - od zrušení poddanství (1848-1913)

   Zpráva z roku 1876 uvádí dvě složení obyčejná a jedno umělecké, krupník, jahelku a pohon třemi koly na vrchní vodu.První republika (1919-1938)

Od roku 1919 mlýn poháněla vodní turbína o výkonu 15,9 HP, dle výkopových prací se jednalo o francisovu turbínu s mokrým kolenem.

   Mlýn Březovice jako poslední mlynář obýval František Dvořák (od jeho vnučky jsem zakoupil pozemky). František Dvořák v místě pobýval své poslední roky (přibližně okolo roku 1950) jako poustevník a se slepicemi bydlel v jediné místnosti. (Tato původní místnost s pekařskou pecí je v současné době tvořena zděnou kamennou částí s dřevěnými dveřmi venku jako součást venkovní pergoly, podlaha byla z opuky, která tvoří chodníček kolem mlýna). A častokrát obědval i se svojí kozou z jednoho pekáče. František Dvořák měl 2 syny kteří v první světové válce padli na italské frontě . Po první světové válce okolo roku 1930, kdy ve mlýně byl i jeden tovaryš Toník, který bydlel ve chlévě, zastihl v té době dvoupatrovou budovu požár, který mlýn zničil . Ve mlýně se elektrický proud nikdy nenacházel, svítilo se petrolejkou, voda se brala z drenáží, které ústily do rybníka .Veškerý pohyb a práci měla na starost mlýnská kola, která převáděla sílu na transmisi a rozváděla sílu po hřídeli sklepem a dále k jednotlivým strojům. V roce 1933 požádal mlynář o stavbu nového mlýna na úřadě v Chrudimi, která mu byla povolena a kopii jsme i dohledali v archivu v Chrudimi. 

   V této době mu utekla manželka Helena. Mlynář se i tak dal do práce a mlýn postavil zpět do výšky dvou pater (v místě současné rekreační budovy) , ale již mu nezbylo peněz na střechu, okna a dveře. Mlýn se rozpadal a již nefungoval. Kolem roku 1950 mlynář zemřel na zahradě při sečení a od této doby mlýn dále chátral a hlavně byl rozkrádán na stavební materiál. 

   Nakonec okolo roku 1970 po zranění několika dětí z obce, které vyřezávaly trámy ze stropů na vory, byl mlýn ( JZD Chroustovice) stržen k zemi. V místě byl pouze dále obhospodářován místním rybářským spolkem rybník . Místo mlýna zarostlo náletovými stromy a 150 cm vysokými kopřivami . 

OBNOVA, začátek 2012

   K obnově (dá se říci z ničeho) se začalo v roce 2012 . K pozemku byl převeden 220 metrů dlouhý přívodní kabel elektřiny , dále byla zbudována štěrková příjezdová cesta (do té doby se jezdilo na pozemky pouze po louce ). V místě byl vytvořen 31 metrů hluboký vrt jako zdroj pitné vody.  

   Přilehlá řeka se jmenuje Novohradka . Postupně jsem zakoupil další pozemky a jen tak zhruba od mostu přes řeku až po splav a od plotu sousedů za řekou až po silnici jsou všechny pozemky včetně rybníka v našem vlastnictví, tak Vás tu nikdo rušit nebude.

   A počalo se stavbou malé vodní elektrárny . 

   Při dalších pracích na místě stavby MVE se po roce 2012 pokračovalo dá se říci non-stop do roku 2018 . Muselo se vyřešit velká řada technických problému, muselo dojít i ke zkrácení rybníka , kdy hráz musela být posunuta o cca.30 metrů a to z důvodu příjezdové cesty . Stavba byla postavena pouze s občas najatými brigádníky a těžkou technikou na základě vlastních plánu a vlastního dozoru jak staveb , které lze vidět , ale i staveb pod vodou kterých je cca 80 procent . 

Vaše chata byla postavena za 6 měsíců 

   Chata byla postavena během 6 měsíců . Začali jsme na podzim 2018, stavba byla ukončena v červnu 2019. Jak dále vidíte na fotografii, na základové desce je smontován nosný ocelový rám. K tomuto jsou připojeny veškeré sítě. Většina rozvodů vede podlahou a stěnami. Vrchní plášt´je tvořen smrkovými obkladovými palubkami z Ukrajiny ( mají hustější skladbu letorostů než české stromy), vnitřní část je tvořena palubkami ze Švédska (větší hustota letorostů a charakteristická vůně smoly).

   Dům byl postaven vlastním návrhem i realizací za občasné pomoci brigádníků.

   Voda v objektu je tažena ze sklepa mlýna , kde se nachází membránová vodárna a dále je voda již pouze čištěna pro možné mechanické nečistoty přes jemný filtr a UV lampu . Voda je pitná s atestem a je jímána z hloubky 31 metrů.

   Boiler ( ohřívač vody ) je dohříván elektřinou z fotovoltaických panelů nad mlýnem. Pokud elektřina v akumulátorech dojde ( 2-3 dny bez slunce) přechází celý systém na elektřinu z vodní elektrárny, pokud nefunguje, ( sucho či malý stav vody v řece) příchází jako poslední ČEZ.

Síť internet se jmenuje " LOJZA " a heslo je " Lojza111"   

Malá vodní elektrárna 

   Funkcí vodní elektrárny je využítí hydropotenciálu vodního toku v místě .

   Výroba šnekové turbiny byla však největším oříškem celé stavby. K výrobě turbiny (na malospádové vody ) s převodovkou a generátorem byly osloveny 2 české firmy, kdy rozpočet se pohyboval okolo 1,7- 2,2 mil.Kč. (což jsem dát nechtěl a tak jsem se vydal do Itálie).

   Turbínu, kterou zde můžete vidět, jsem obměřil, rozpočítal a vyrobil vlastní návrh dle turbiny, která pracuje na řece Fiume Lambro Miláno Itálie. Návrh jsem dále konzultoval na katedře Hydrodynamiky na ČVUT Praha ( prof. Ing. Nowak), kde se problematikou a charakteristikou hloubějí zabývají. Následně jsme ji spolu s pardubickou zámečnickou firmou Kolář a syn vyráběli po dobu 8 měsíců (již se dále nerozepisuji s dále řešenými problémy, axiální uložení turbíny, vlastních převodů řemeny se svislým drážkováním, bezpečného ovládání a fázování na veřejnou sít´ČR).

   Celkový objem akumulované vody při maximální povolené hladině 3 400 m3. Délka vzdutí při maximální povolené hladině 212 m. Jako turbína je použit Archimedův šroub o hltnosti 1,51 m3/s. Jedná se o malou vodní elektrárnu s instalovaným výkonem 10 kw . Jedná se o pomaloběžnou vodní turbínu - Archimédův tříchodý šroub, levotočivý, kdy pracovní plocha šneku je o délce 6,3 metru. Turbína dále přes hřídel přenáší točivý moment ( 30 ot./ min ) do strojovny objektu vodní elektrárny , kde přes 9 cm široký řemen je přenášena síla 1200 NM na předlohovou hřídel , kde jsou otáčky upraveny na 140 ot/m . Z předlohové hřídele je točivý moment přenášen přes další převod na vlastní generátor elektrické energie o 750 ot/m. Ve strojovně je umístěn asynchronní motor- generátor s kotvou na krátko. Generátor se spouští výrobu až po té co je nafázován na veřejnou sít´distributora ČEZ . 

 Mazání celého soustrojí zajišťuje mazací lis LINCOLN, kdy 6-ti pístové čerpadlo přimazává jednotlivá mazací místa. Mazání probíhá automaticky každých 8 hodin a do mazacích míst je dopraveno 1cm3 maziva. Ovládání všech elektronických částí i hlavního stavidla je zajištěno řídící jednotkou " Mains Pro " dodanou na zakázku Fa: Alva Strakonice .

   Řídící jednotka přímo v ovládací skříni dále obsahuje modul GSM, který okamžitě informuje uživatele o všech změnách v době výroby, stavu vody v řece, včetně odstavení MVE.

   Proč šnekovou turbínu? Proč ne Kaplanovu , Banki , Francis nebo vodní kolo? To by bylo na další stránku povídání,ale pro ty co jsou vodními mlýny "nakaženi", rád vše osobně vysvětlím.

   Smlouva uzavřená s distribuční soustavou je postavena tak, aby do výkupu šly pouze přebytky z místa. Prvotní je vlastní spotřeba, kdy za každou Kw spotřebovanou na místě od státu (dotace za obnovitelné zdroje elektřiny) dostanete přibližně 2,20 Kč (každý rok se to mění) .Následuje prodej přebytků ( podle uzavřené smlouvy ) přibližně 1,40 Kč za Kw .